Všechno, co děláme, děláme pro sebe. I tento blog dělám pro sebe...

Hodné holky nechtějí ublížit rozchodem aneb rozlučka s citovou investicí do dlouhotrvajícího vztahu

29. dubna 2010 v 16:01 | Nicolas |  Jak se vyrovnat s rozchodem
Kamarádka je tzv. "hodná holka". Minimálně v tom, že upřednostňuje vztah jako takový nad své vlastní potřeby. Je ještě ze staré školy a slovo tolerance má pro ni obrovský význam. Samozřejmě tolerance ke svému partnerovi.
Nyní se po cca 9 letech rozchází s partnerem. Má šílené obavy a strach. Jednak se bojí, že dělá velkou chybu a ztratí 9 let investovaných do vztahu. A pak má také strach, jestli najde nějakého nového partnera (je jí 31 a je připosraná z toho, že bude muset opět začínat znovu v okamžiku, kdy už chtěla založit rodinu - rozuměj - mít dítě). Je to přeci jenom na dlouhé lokte. Najít přijatelného muže, vyzkoušet si ho trochu, najít důvěru, zamilovat se (zamilování může trvat sice 2 minuty, ale ne tak lehce ve stavu, kdy je holka rozhozená z rozchodu).


Hučíme do ní spolu s dalšími lidmi, že k těm dobrým a příjemným věcem, které se nám stanou, se musí počítat i věci, které nejsou tak příjemné. Ale ve finále jsou kvalitativně stejně tak dobré - jinými slovy, každá věc, která se nám stala je moc dobrá, pokud se z ní dovedeme poučit.

Nemá velký smysl litovat toho, co jsme udělali (samozřejmě, pokud někomu neublížíme například tím, že mu přejedeme kočku nebo s radostí budujeme vyhlazovací tábory, ale rozchod nelze považovat za ublížení). Ale spíše toho, co jsme neudělali.

Hodná holka, jako je má kamarádka, přemýšlí nad tím, že někomu nechce ublížit rozchodem a tak díky své "dobrotě" a řekl bych "falešné ohleduplnosti" ten vztah zachraňuje a namlouvá si, že je vlastně dobrý (ten vztah). To vše dělá proto, aby se ve vztahu cítila lépe, i když podvědomě cítí, že už je (vztah) dávno pryč. A pak se v tom lepším případě rozhodne konečně po dlouhém trápení tento vztah ukončit, jenomže je to mnohem bolestnější, než kdyby to ukončila před léty.

Toto je častý a velký paradox odkládání těžkých a vnitřně bolestných rozhodnutí, resp. rozhodnutí, které mohou někomu "ublížit" - bavíme-li se v kategoriích vztahů. Rozpoznat v malých věcech trend a celkovou charakteristiku chování partnera bývá velmi těžké, ale bývá lehčí to utnout již v zárodku. Ovšem, kdo to pozná, že? Hodná holka si lže sama do kapsy nejdříve jen u malých věcí: "on na mě křičí (ale já to asi neumím pořádně vysvětlit), vyčítá mi, že pořád utrácím (stará kuch. linka ze 70. let přeci ještě může dalších 50 let sloužit, kdybych byla skromnější), jsem náročná (chci, aby mi naslouchal a občas mě pohladil)".
A pak si lže po několika letech do kapsy i u větších věcí: "když s něčím nesouhlasím, tak mě partner vyhazuje z bytu se slovy, když se ti to nelíbí, tak tu nemusíš být. Samozřejmě poté partner jednou za čas řekne, že mě miluje a tím se vše vrátí do starých kolejí".

Do vztahu je pak investováno velké množství snahy, energie, kompromisů. O to víc je bolestivé, když se bortí společné plány, postavené z cílů a společných snů a stmelené tou spoustou času "v dobrém i zlém", které tito dva spolu již strávili. V horším případě se taková hodná holka rozhodne vdát, protože si už neví rady, co dál a svatba ji napadne jako ještě poslední pokus, jak vše zachránit. Kdyby to hodná holka ukončila mnohem dřív, tak by se míň trápila. Možná by teď měla za sebou další ukončený vztah a začínala by stejně znovu, ale měla by v sobě mnohem víc energie, kterou zbytečně ztratila s panem "ty-pořád-utrácíš-jsi-náročná-a-když-se-ti-to-nelíbí-tak-můžeš-jít". 
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lil Lil | 21. května 2010 v 23:00 | Reagovat

Ahoj, moc pěkný článek, povím Ti svůj aktuální příběh. Taky jsem hodná holka, co právě řeší rozchod po 9 letech. Taky jsem naštvaná ze ztráty těch let,ale neviním se ze všeho. Myslím, že jsem silná osoba,ale řeknu Ti,když někoho my ženy milujeme natolik, že to snášíme léta, tak nejde jen mávnout rukou a jít. Viníme se, sebetrýzníme se, pláčeme. To je rozdíl mezi muži a ženami a díky tomuto rozdílu se společnost ještě dávno nerozpadla. MY ženy totiž umíme odpouštět a muži na to žehrají...takže se umím vcítit do té holky a nemyslím si, že měla udělat víc, než udělala!

2 Nicolas Nicolas | 2. června 2010 v 15:54 | Reagovat

Já se do té dívky taky dokážu vcítit. Ale na rozdíl od tebe si myslím, že mohla udělat víc. Spousta holek to umí - tím myslím "udělat víc", víc myslet na sebe a rozpoznat, že pán je idiot.

Nepřijde mi nikterak potvrzené, že to, že některé ženy snáší idioty a umí odpouštět, by přispívalo k udržení společnosti. Naopak, ženy (i muži), kteří dokážou rychle rozpoznat hovado vedle sebe a dám mu (či jí) sbohem, jsou vyrovnanější, citově vyzrálejší, vnitřně sebevědomější a pro udržení společnosti přínosnější (ve smyslu nějaké stability - jinak je jasné, že nelze říct, že někdo je pro společnost přínosnější obecně).

3 Kittanya Kittanya | E-mail | Web | 3. června 2010 v 0:13 | Reagovat

Čím dál víc mám pocit, že se ve své psychice podobám čím dál míň ženě.
Ale soudě podle tohoto článku jsem ta "zlá holka", ale jsem za to ráda. Buď žiju život svůj, nebo ho žijemy MY dva DOHROMADY, to je moje stanovisko, ze kterého se nehodlám hnout.

4 Nicolas Nicolas | E-mail | 3. června 2010 v 16:51 | Reagovat

[3]: Milá Kitty, koukám, že jsi prošmejdila skoro celý blog a vyjádřila se téměř ke všemu :-)

Je jasně vidět, že máš k té "hodné-srdce-na-dlani-upřednostňující-partnera" holce dosti daleko. To asi bude výchovou tvé maminky, která ti vrazila pohlavek již ve dveřích, aniž bys věděla proč :-)
Dle mého nejsi "zlá", ale jsi z generace, která se umí lépe sebe-prosadit. A hlavně umí lépe komunikovat své potřeby a trvat si na svém, i když je nutný kompromis. Což je dobře. I pro společnost. To je rozdíl oproti Lil, která žije tím starším způsobem, který stejně nikam nevedl.

5 J. J. | Web | 22. ledna 2012 v 23:09 | Reagovat

A já jsem asi vážně kráva pitomá, když jsem se rozešla s chlapem, který byl hodný, ohleduplný, nikdy mi nic nevyčítal, se vším mi vždycky pomohl, byl dobrý v posteli... To, že neměl svůj názor, nevěděl, co od života chce a nebyl schopný se o sebe postarat finančně, to jsou koukám fakticky jen drobnosti... No jo, to je tak, když se evoluce náhle změní v revoluci. BTW tenhle blog mě fakt baví.

6 Nicolas Nicolas | Web | 24. ledna 2012 v 0:03 | Reagovat

[5]: To J:
Co to tady předvádíš, kecalko :-) Na svém blogu poměrně racionálně (a vtipně) popisuješ, že rozchod byl po zralé úvaze a nelituješ toho.
Je jasné, že partnera bez názoru a bez elementární schopností se postarat sám o sebe (natož o ženu s dítětem - je jedno, že děti nechceš ani vidět) nebrat. To nejsou žádné drobnosti, ale to podstatné, co tě na něm asi vadilo. A to ostatní pozitivní, co jmenuješ, se postupem času stalo pro tebe právě těmi "drobnostmi"...BTW ten tvůj blog taky baví (je to sice také póza, ale má to švih)

7 Smajlík :) Smajlík :) | 1. března 2012 v 17:03 | Reagovat

No, po přečtení pár článků jsem asi našla ideálního chlapa (pokud ovšem myslí vše naprosto upřímně a v to já věřím), autora tohohle blogu ;) Tenhle článek mi tak nějak pomohl urovnat si v hlavě pár věcí a za to jsem moc vděčná.

8 Nicolas Nicolas | 2. března 2012 v 8:51 | Reagovat

[7]: Smajliku,
beru to jako poklonu, díky ;)
Hádám, že jsi (nebo možná byla) také jedna z tzv. Hodných holek.

9 Lenka Lenka | E-mail | 19. června 2012 v 9:22 | Reagovat

Ahoj, jsem ráda, že jsem tenhle blog našla, včera jsme asi už definitivně (předcházelo asi 6 zoufalých pokusů) ukončili vztah s přítelem. Když jsem vyhledávala radu "jak se vyrovnat s rozchodem", vyběhl článek v podstatě dost o mě :-( i ten věk sedí. Momentálně jsem tak nějak zdrcená, ale musím to vydržet. Nějak se netěším, co za pocity přijde.

10 Nicolas Nicolas | E-mail | 20. června 2012 v 1:35 | Reagovat

[9]: Bude to nějakou dobu peklo.
Ale tak nějak lze z tvých 6 zoufalých pokusů o ukončení vyvodit, že jste jistý druh pekla měli i během vztahu...
Až se z toho vyhrabeš (psychicky i fyzicky a třeba i finančně), bude ti jistě lépe.
A pokud vezmeš rozum do hrsti, tak do dalšího vztahu již budeš vstupovat poučenější a nebudeš opakovat stejné "chyby" - lépe řečeno vzorce chování.
Držím palce při léčbě a rekonvalescenci.  Není to zrovna legrace. Ale zase to je příležitost ke změně.

11 ka ka | 6. srpna 2012 v 0:26 | Reagovat

musím říct,jak jsem ráda,že tohle čtu.já jsem právě v rozchodu (jak jinak ...) ovšem máme dvě děti,malé.někdo říká,že to lépe snášejí...já si říkám,že můžou být při tom, když se z jejich mámy - bývalé hodné a blbé holky stává holka odvážná,rozvážná a silná, co má v plánu pořádně se vyrovnat se strachem svým i těch z nejbližšího okolí.když jsem přemýšlela jak odůvodnit proč se rozcházíme (vycházíme spolu dobře,komunikujem - už v pohodě,smějem se - nikdo tedy nechápe,proč ten šmytec) napadlo mě,že se zbavuju závislosti - tedy ta nahradila po narození už prvního (!) dítěte náš vztah - závislost na vzájemném vyčítání si,shazování se,fandění vlastnímu egu atd. došlo mi to a vidím, že když ho beru jaký je - teď už můžu,když spolu nebudem...dokážu mu přát vše nejlepší a fandit mu k vítězství a zároveň si vážit sama sebe za to,že jsem si vybrala pravdivý pohled,ikdyž pocitově - nic moc... a těším se.na všechno co mě čeká - život je totiž tak úžasný,já to teď vidím, jako bych sama sebe propustila z vězení - takže rozchod  s láskou a vyrovnaností  doporučuji :) ikdyž je fakt,že ještě nemám všechny stadia za sebou - různá jednání...tak uvidíme jak to nakonec dopadne.fandím všem ženským aby byly samy sebou a neodkládali se do krabice pod police v komoře na smetáky, ve víře, že to dělají pro dobro vztahu - je to blud.

12 Nicolas Nicolas | E-mail | Web | 8. srpna 2012 v 9:08 | Reagovat

[11]: Ka,
tvůj příspěvěk by měly číst všechny ženy v podobné situaci.
Ale mám trochu obavy, že to nedokáží vstřebat. Jednak si v tom daném okamžiku a období rozchodu často neuvědomují, v čem byla opravdová potíž nefunkčnosti vztahu. A obviňují pouze partnera (nebo naopak sebe, že nedokázaly být lepší, tolerantnější apod.).
A jen velmi malé procento to vnímá jako něco úžasného a že provádí rozchod s láskou a vyrovnaností. Jedině, že by byly u dobrého terapeuta či na nějakém rychloškolení pozitivní mysli, které je trochu nabudí.

Každopádně to může být inspirací pro ty, které (kteří) umí číst. Anebo kdo má uši, nchť slyší...

13 Josephhof Josephhof | E-mail | Web | 13. března 2018 v 21:22 | Reagovat

Helpful knowledge. Regards!

quien puede recetar cialis <a href="http://cialisfidel.com/">buy cialis online</a> cialis plavix interaction <a href=http://cialisfidel.com/>cialis generic</a>

14 TrevorLix TrevorLix | E-mail | Web | 16. března 2018 v 2:09 | Reagovat

Why visitors still use to read news papers when in this technological world all is available on net?
<a href=http://genericviagracubarx.com/#>viagra</a>
what does viagra do for women
<a href="http://genericviagracubarx.com/#">viagra online</a>

15 Michaelcough Michaelcough | E-mail | Web | 3. dubna 2018 v 16:06 | Reagovat

overseas pharmacy forum
<a href=http://visitwaushara.com/>canadapharmacy</a>
canada pharmacy online orders
<a href="http://visitwaushara.com/">top rated online canadian pharmacies</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama