Všechno, co děláme, děláme pro sebe. I tento blog dělám pro sebe...

Říjen 2010

Co se učím od novorozeného syna: ranní protahování

20. října 2010 v 15:10 | Nicolas |  Deník novopečeného otce
Dítě (i to staré jen pár dní) je zajímavým studijním materiálem a inspirací přirozeného chování.
Já se teď učím od kluka třeba pořádně se ráno protahovat. Doteď jsem to hodně flákal a jen se tak odvalil z postele. Naučil jsem se od něj pořádně protáhnout jednu ruku, druhou ruku, obě najednou, pak propnout nohy. Dělat dělat u toho obličeje a šklebit se. A pak si pořádně prdnout. Prostě paráda

Je hřbitov pro ptáky?

15. října 2010 v 14:31 | Nicolas |  Trávení volného času
Jdu si takhle po krajnici a vidím mrtvého ptáka.
Nejdříve jsem si myslel, že usnul nebo ho zaskočil přízemní mrazík.

Sedm nejkrásnějších věcí u novorozence (které pomáhají překonat únavu, deficit spánku a rozladění nad jekotem)

7. října 2010 v 1:34 | Nicolas |  Deník novopečeného otce
Všichni mluví o tom, že dítě je požehnání a radost. A všichni mluví o tom, že to je záhul jak prase a člověk (v nové roli rodič) se cca rok a něco vůbec nevyspí. Matky to mají tak trochu dané, mají mateřský pud, mateřský cit, mateřskou lásku (jako vždy musím uvést, že nic neplatí na 100%, u všech žen a u všech kultur či sociálních skupin, ale dejme tomu, že u naprosté většiny). Otcové hovoří často o obecném "štěstí" a že to je "báječné". Pro mě jsou ty nejkrásnější věci u našeho novorozeného syna následující.