Všechno, co děláme, děláme pro sebe. I tento blog dělám pro sebe...

Březen 2011

Věci, co už neděláme - ostrouhání tužky

31. března 2011 v 14:16 | Nicolas |  Zrcadlení a jiné poznámky
Všimli jste si, že je čím dál více věcí a činností, které již neděláme? Zrovna dnes jsem potřeboval ostrouhat tužku. Tato činnost byla již koncem 80. let vytlačována tzv. mikrotužkami, které měly pořád tenký hrot a nebylo nutno je strouhat.
Domácí malé úpravy a měření při vrtání poliček potřebovalo také občas ostrý hrot tužky. Ale poté, co si lidé natahají domů desítky malých tužek z IKEA či z golfu, tak si rozhodně nepamatuji, kdy bych naposledy takovou tužku musel strouhat.
Až dnes v práci. A málem mě přepadla nostalgie :-)



Poděkování za miminko aneb báječné-těžké chvíle

16. března 2011 v 16:44 | Nicolas |  Deník novopečeného otce
Nejprve je potřeba říct, že s dítětem jde ten původní život povětšinou stranou. V nejlepším případě je na vše velmi málo času. Takže i na blogování. I když těch věcí by se dalo psát. Ovšem autocenzura se brání těm největším banalitám.

Takže rovnou k věci. Přestože náš klučík je velká starost, tak je samozřejmě i velká radost. Nejlepší na tom je, že i jen svojí přítomností působí radost mně i mé ženě, novopečeným babičkám, dědečkům a čerstvým strejdům a tetám. Prostě všichni jsou z něj odvaření.

A vzhledem k tomu, že spousta kamarádů a párů v mém věku se o dítě neúspěšně snaží, tak jsou ty chvíle a čas strávený opravdu požehnáním a musím za ně upřímně poděkovat.

Na jednu stranu jsem unavený a ztratil jsem zbytky své trpělivosti při uspávání a jekotu synáčka. Ale vzápětí si uvědomím, že to je báječný dárek, když ho můžu ještě malinkého držet a uspávat. Jakmile zavře oči, tak nastává cca 2 minutová fáze, kdy se mimoděk usmívá (to ho ještě nesmím dát do postýlky, protože by se probudil a začal znovu ječet).

Když se pokadí, tak šíleně smrdí. Kecy o tom, že miminka voní pořád, nejsou v našem případě pravda. Ale jakmile ho utřeme nebo rovnou umyjeme pod tekoucí vodou a přebalíme, tak opravdu krásně voní.

Má nádherně hebkou pokožku. Je to nejsametovější dotyk. V podstatě mi přináší potěšení jen to, že se ho můžu dotknout a obdivovat, jak ho příroda stvořila.

A skvělý je smích a radost. Jak umí výskat radostí a křičet a smát se. To je prostě nádhera.