Všechno, co děláme, děláme pro sebe. I tento blog dělám pro sebe...

Je třeba si přiznat, že hovna smrdí

16. ledna 2012 v 23:18 | Nicolas |  Deník novopečeného otce
Před narozením syna jsem si sliboval, že se vyhnu přeřazení z první osoby j.č. na první osobu mn.č., pokud budu mluvit o jeho činnostech a pokrocích. Takže jsem neříkal jako ostatní rodičové (resp. mámy) věty typu: už se plazíme, po večeři krkáme, jíme už kaši a pevnou stravu. Ani jsem nečastoval druhé novopečené rodiče otázkami: už chodíte na nočník? Nebo už vám rostou zoubky? Nicméně ze syna jsem byl pořádně odvařený, to se musím přiznat. Je to velká radost.



Na druhou stranu je asi pravda, že otcové ty hormony nemají jako mámy a musí se to trochu učit. Takže láskyplná a bezbřehá trpělivost mě přešla po cca 3 měsících neustálého řevu, kdy synek prostě skoro nespal (kecy o tom, že děti spí až 20 hodin/den a posléze spí nejméně 12 hodin s tím, že 2x behěm dne si ještě na hodinku zdřímnou, prostě neseděly na našeho kluka). Při tom řevu jsem si rozhodně neříkal, jaké je to roztomilé miminko, ale říkal jsem si, mám tě sice rád, ale sakra, už konečně usni :-)

Přebalování je kategorie sama pro sebe. Občasné nehody, kdy mě počural zrovna, když jsem mu sundal plenu jsem přičítal své manuální nešikovnosti a malém grifu a nedostatečné rychlosti. Pak jsem zjistil, že to dělá schválně. Naštěstí jsem mu vysvětlil, že takto tedy ne a že za trest mu pak nedám jeho oblíbenou hračku.

Co se týče hutnějších exkrementů, je potřeba říci, že to byl asi ten největší důvod, proč jsem odmítal od začátku vášnivé debaty na téma "stolice našich dětí". Nikdy mi to nepřipadalo adekvátní k tam hlubokým rozborům. Na jednou stranu je mi jasné, že správná stolice (normované hovno ve správné barvě, hustotě a konzistenci) je znakem dobrého zažívání = dítě je poměrně zdravé a nemá bolesti bříška, dobře spí a může být v celkové pohodě. Na druhé straně extatické výkřiky "to je ale krásné hovínko" mi přijdou fakt trochu moc. Zejména, pokud takové hovínko je produkováno pravidelně, pořád a moc se to nemění. Jiná situace je, když má kluk průjem, je mu blbě a bolí ho břicho. To je pak změna v kvalitě stolice opravdu znakem dobrých zpráv a důvodem k radosti rodičů.

Kritický postoj ke zbytečnému zbožštění dětských hovínek jsem pojal už na začátku, kdy jsem objevil jednu z velkých lží o miminkách. Miminka nesmrdí. A jejich hovínka už vůbec ne. Není to pravda. Miminka vyválená ve své poněkud kašovité stolici smrdí jak starý chlap. Tedy to hovno tak smrdí. A s postupem času, jak se do stravy přidává zelenina, luštěniny, maso a pod., tak to smrdí čím dál víc.

Na druhou stranu je potřeba říci, že miminka po koupeli voní krásně. A není je nutné mydlit či nijak vonět. Voní sama o sobě.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kittanya Kittanya | Web | 16. ledna 2012 v 23:26 | Reagovat

A je to venku...

2 Fáďos Fáďos | Web | 17. ledna 2012 v 0:30 | Reagovat

xDD Je mi sice teprv 18, ale sakra jak já jsem se pobavil xD. Dík ;).

3 Dubious cat Dubious cat | Web | 17. ledna 2012 v 1:42 | Reagovat

jo, svatá pravda, mimina dokážou smrdět víc než kočičí záchod, zvláště když už jedí "normálně". Zatím jsem ve fázi, kdy ani to,že jsem ženská nepomůže a když to není vyloženě krize (=sama s dítětem), tak se od plných plen  mé milované sestřenky vzdaluji. Ony výkřiky o krásných hovnech též nechápu, říkám si, že budu jednou asi hrozná matka.

4 Daysy Daysy | E-mail | Web | 17. ledna 2012 v 9:12 | Reagovat

:D Hezky napsaný článek.

5 Yominis Yominis | Web | 17. ledna 2012 v 9:39 | Reagovat

Vlastní dítě zatím nemám, ale to mluvení v množném čísle jsem už naneštěstí zažila(nevýhoda široké rodiny). Aspoň přebalování se mi ještě vyhnulo. Pokud je někde plná plena, rozhodně tam nejsem já... :-D
Jinak skvělý článek, pobavila jsem se :-)

6 Nicolas Nicolas | 17. ledna 2012 v 13:43 | Reagovat

[1]: je to venku. A když je to venku, tak to pěkně smrdí :-)

7 Nicolas Nicolas | 17. ledna 2012 v 13:48 | Reagovat

[3]: To: Dubious

Většina mladých bezdětných holek má pocit, že budou špatné matky, protože nesdílí tu posedlost dětmi a jejich hovínky. Ale kupodivu většina z nich má mateřský pud, který po porodu naskočí. A pak jsou z nich pečující a ochraňující matky zamilované do novorozence. Tedy valná většina (což neznamená 100%, ale je to spíše pravidlem).

8 Satine Satine | Web | 17. ledna 2012 v 18:12 | Reagovat

Já moc nechápu to bláznění okolo exkrementů a mluvení v množném čísle. To bych si připadala jako úplný idiot. I když nevím, jak to bude, až/jestli budu mít někdy děti. :D

9 J. J. | Web | 20. ledna 2012 v 18:26 | Reagovat

Mimina smrdí. Když se poserou, poblijou... a to dělají v kuse. Proto si troufnu říct, že smrdí vlastně pořád... :-D

10 Nicolas Nicolas | Web | 22. ledna 2012 v 22:57 | Reagovat

[9]: To: J

Skoro :-) A mezitím taky křičí a brečí. Ale v duálním světě, což je ten náš, mají kromě smrdění a blití i velmi světlé chvilky. Když se smějí a mají radost. A pak taky když spí.

11 J. J. | Web | 23. ledna 2012 v 21:42 | Reagovat

[10]: To: Nicolas
Dnes mi kolega ukazoval záznam ze čtvrtečního porodu své ženy... myslela jsem, jak mě to dojme. Naopak. Došlo mi, že jestli je na mém pořadníku něco hodně hodně dole (možná i pod čarou a malým písmem) tak jsou to děti... Ať jsou roztomilé, jak chtějí!

12 Nicolas Nicolas | Web | 23. ledna 2012 v 23:53 | Reagovat

[11]: To: J

To se nedivím. U porodu jsem byl. Ale jednak bych to nenatáčel. A rozhodně bych to nikomu nepouštěl. A už vůbec bych neočekával, že to někoho může dojmout. Jeden můj kamarád, věřící katolík, jednou podotkl, že je potřeba si přiznat, že pro účastníky to je spousta sekretu, tělesných tekutin, bolesti a krve. A mezi tím se stane ten zázrak, když přijde na svět nový člověk. Ovšem dojemné to je především pro ty rodiče. Pro mámu dítěte často okamžitě, když jí přiloží dítě na prsa (funguje tam nějaký super-reflex), pro tátu, až se za pár dní vzpamatuje. A pro ostatní, co nic podobného nezažili, je to velmi nepřenositelné. Což se opravdu není čemu divit.

13 Martina Martina | 21. února 2012 v 20:54 | Reagovat

na blog jsem narazila nějak náhodou a po přečtení několika článků myslím, že ještě párkrát narazím ;)
mám doma tříletou a i přes všechny super-reflexy smrděla, smrdí a smrdět bude vždycky :D
nadšeně jsem ovšem chválila bobek do nočníku (při vylejvání do záchoda mě to pokaždý pěkně nakoplo ;) )
naštěstí teď už chodí na záchod sama...

14 Helča Helča | 6. dubna 2012 v 9:44 | Reagovat

Taky jsem nějaký čas po porodu vášnivě diskutovala o všem týkající se kolem mého syna, ale hovínka jsem teda s ostatníma nikdy neřešila. Počase euforie opadla a opři diskuzích nad zoubečky a hovínky jsem tato místa kvapně opouštěla a začala se těšit do práce mezi "normální" lidi. Takže všeho s mírou... (a třeba i s Vénou :D)

15 Helča Helča | 6. dubna 2012 v 9:46 | Reagovat

A pouštět porod někomu cizímu mi přijde uhozené a zhruba asi tak stejné, jako kdybych někomu pouštěla domácí sex natočený v kuchyni na lince :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama